MŮŽU - update mojí diety

by - února 26, 2020



Zkusili jste někdy mandlové kapučíno? Je výborné a takové odlehčené. Mrkněte po mandlovém mléku v bio koutku v Lidlu.

Moji milí čtenáři!

Po minulém článku o mých zdravotních "dietách" s Adamem jsem dostala moc milé zprávy o tom, jak na nás myslíte a fandíte, přimlouváte se tam nahoře atd. Děkuju a moc si toho vážím, a taky jsem si s vámi ráda napsala a dozvěděla se zase, jak se máte vy (však vy víte kdo... :)) No a říkala jsem si, že když už jsem se to tady takhle rozhodla sdílet, že by bylo možná fajn napsat nějaký další článek o tom, jak se máme teď. Protože nastalo velké testování a zařazování některých potravin zpátky. Doporučuje se to cca po půl roce vynechání alergenů s tím, že jsem některé věci, o kterých jsem věděla, že ty reakce nejsou úplně nejhorší, zkoušela zařazovat průběžně a většinou tedy neprocházely...

Bála jsem se, že to bude zase strašný, ale zároveň ve víře doufala, že to bude alespoň trochu lepší. Že nepřijde zase to úporné zvracení a střevní neduhy a vyrážky, kterými Adam na vybrané potraviny reagoval. Zkoušela jsem všechno možné i nemožné, co jsem věděla že 100% způsobovalo šílené problémy (přesvědčovala jsem se o tom opravdu několikrát, protože jsem tomu sama nemohla uvěřit...) A nic! Ten doporučovaný půlrok a hlavně každodenní modlitby způsobily to, že se mi jídelníček rozšířil o velkou část věcí, které jsem opravdu do teď nemohla. S hlavními alergeny jako je mléko, lepek a soja zatím ještě vyčkávám, na ty je opravdu čas. Ale například káva, brambory, jablko (převařené), mrkev (převařená), citrusy, přepečené vejce - to je všechno pro mě opravdu hodně zásadní rozšíření jídelníčku. Ne že bych se teď tím mohla cpát od rána do večera, zatím je vhodné spíš občasné zařazování. I tak mám ale obrovskou radost a uvnitř cítím takové to lechtání, že jsme to prostě zvládli - alespoň něco. I kdyby ty další věci projít neměly, jakože doufám, že projdou, tak tohle za to stálo.

Abych ještě trochu doplnila to, co jsem psala minule, opravdu jsem dlouhodobě nehladověla a snažila se jíst v rámci možností co nejpestřeji a vydatně. Teď po půl roce jsem byla na odběrech krve, mému tělu nic nechybí, žádné minerály ani vitamíny. Adam je takové - řekla bych až cukrové miminko, ve smyslu že krásně přibírá celou dobu a je jedlík i přes občasné střevní komplikace. Takže u nás to opravdu za to stálo, nepřestat kojit a trpělivě to přečkat s mou dietou. Váha na kterou jsem se dostala já, beru jako svou ideální, takže v tomhle ohledu jsem se vlastně půl roku po porodu dostala tam, kde jsem nebyla ani před těhotenstvím, takže i nějaká pozitiva to přineslo. Navíc jsem se naučila stravovat se čerstvě, jíst hodně zeleniny a omezit cukr, který Adamův stav také poměrně dost zhoršoval.

Nemáme vyhráno, ale náš boj postupuje opravdu moc dobře. Díky Bohu a vám, že na nás myslíte. Uvidíme jak to půjde také dál s příkrmy a jak bude reagovat na potraviny na přímo, zatím se nám ale podařilo něco málo už zařadit i do jeho jídelníčku! :) Tolik zatím ohledně naší aktuální situace. Mějte se moc pěkně!

Mohlo by se líbit

0 reakcí

Oblíbené příspěvky

Sledující